Den D aneb proč přenechat organizaci koordinátorce...

Pokud jste se nikdy nerozhodli odcestovat do ciziny, najít si tam práci, vzdát se současného života, potom jdete do něčeho, co neznáte. To znamená, že ještě nemáte úplnou představu, kolik nervů, času a stresu vás to bude stát, přestože tušíte, že jen tak to nebude. Postupujete po malých krůčcích až se jednoho dne dostanete na palubu letadla a vydechnete s úžasnými pocity, že jste to zvládli. Se svatbou je to podobné. Dokud nezačnete, nevíte, kolik telefonátů, schůzek, času i nervů vás to bude stát, ale s postupem času se dostanete až ke dni D, což by mělo znamenat – sednu si do letadla a plnými doušky si užiji let, s čistou hlavou, bez jakýchkoliv starostí! ALE…. bez svatební koordinátorky (tak jako v letadle bez letušek a pilota) vás práce a starosti neminou ani v tento den.

Co vás vlastně v den D čeká?

Počítejte s tím, že dodavatelé budou volat vám, což znamená být ve střehu, kdyby zazvonil telefon

Dodavatelé se budou dotazovat na parkování, trasu, často i technické věci

Budete muset řešit situace, k nimž dojde (pro hudbu jste vyčlenila málo místa – musí tedy hrát jinde, floristka stále nedorazila, DJ nemůže hrát venku, když prší…)

Budete muset informovat hosty, pokud se něco změní, obřad se posune či dojde k jakékoliv změně

Někdo vám tam musí doladit výzdobu, kterou jste si připravili a není tedy starostí floristky

Někdo musí omyrtovat hosty, hlídat rozdávání koláčků nebo přípitků

Při přejíždění auty z bodu A do bodu B je musí někdo zkoordinovat, domluva mezi 80 hosty není nejrychlejší ani nejvhodnější

Hosté se vás budou stále na něco ptát

Pokud nevěnujete pár minut družičkám, budou nervózní, protože nebudou vědět, kudy ani jak mají jít (stejně tak všem, kteří uličkou půjdou)

Budete muset myslet a dohlížet na doklady, prstýnky, sejít se s oddávajícím

Nesmíte zapomenout rozdat kytice maminkám, družičkám a připnout korsáž ženichovi a svědkům

Hosté těžko sami od sebe udělají po obřadu špalír, někdo je musí směrovat a i tak to pak většinou trvá

Někdo hostům musí rozdat bublifuky/konfety/rýži..

Musíte byla ve střehu, zda všichni dodavatelé fungují tak, jak mají

Rodinné focení je velmi často těžké zkoordinovat – pak tato práce padá na fotografa, a ne vždy mají fotografové organizačního ducha

Přesun na místo hostiny – budete muset informovat hosty, aby vám případně někdo neutekl dříve

Zároveň by někdo měl informovat personál připravující vaši hostinu – ne vždy je plánovaný čas hostiny přesný – musí vědět, kdy začít rozlévat aperitiv, zapalovat svíčky, chystat pokrmy a tak dále

Krájení dortu, házení kytice, svatební hry, pouštění balonků nebo lampionů -vše obnáší tak trochu moderování – musíte dostat třeba hostů v náladě na jedno místo a věřte, že nestačí, když to řeknete jednou : -P

Chystání sladkých, sýrových a jiných barů – budete muset delegovat práci a hlídat časy, aby jste nakonec neměla sladký bar zároveň s rautem

A mnoho dalších úkonů, jež se objevují při různých druzích svateb…

Představte si svou svatbu do těch největších detailů a nechte své otázky plynout… jen tak zjistíte ty nejpodstatnější věci, které bude třeba v den D zařizovat. Na ty zbylé narazíte ve Váš svatební den a budete je muset prostě řešit a váš moment “usazení se a výdechnutí” přijde pravděpodobně někdy k večeru po všech organizačně nutných věcech.

Je samozřejmě rozdíl 30 a 80 svatebčanů, je rozdíl mezi flegmatickým typem člověka s někým, kdo řeší každičký detail, tak jako je rozdílný úhel pohledu. Někdo potřebuje mít svatební den do detailu perfektní, pro někoho je perfektním takový, jaký prostě je. ALE nic se nemění na tom, že ráno nevstanete s naprosto čistou hlavou a nebudete mít šanci si každý okamžik naplno prožít.

Věřte nebo ne, ale vím o čem mluvím. Vím jaké je, když vás někdo úkoluje na jeho svatbě, ačkoli jste rodina a děláte to ze srdce a z lásky. Vím jaké je, když na vás padne nervozita a do toho musíte vyřešit to, že vám dovezli nenavázané květiny. Vím jaké nevěsta zažívá pocity, když chce házet svatební kytici, ale vlastně nemá komu a tak musí jít všechny slečny na vlastní pěst hledat a je toho mnohem víc.

Jsem velkým zastáncem toho, že váš jedinečný svatební den, jenž většina zažije jednou za život, by měl být DOKONALÝ. Měli by jste prožít každý váš pocit naplno, zažít si tu pravou nervozitu a vědět, že dnes už nemusíte kolem ničeho a nikoho skákat, ale že někdo bude skákat kolem vás. Zkrátka vydechnout a užít si ten pocit, že je to tu….:)